> - ROCK HISTORY - Almanach - časopis > - ROCK HISTORY - Almanach - časopis

ROCK HISTORY - 1964 - Almanach - časopis 2019 ROCK HISTORY - 1964 - Almanach - časopis. Vyšlo 10.01.2019 Každá země na světě má své milované a dokonce zbožňované zpěváky, o kterých se v útržcích někdy dovídáme v tisku a které při troše štěstí můžeme spatřit i ve filmu… Nepřipomínám tuto větu z článku v listopadovém čísle měsíčníku Melodie, ročník 1964, abych vyvolal pobavený úsměv na tvářích čtenářů v době, kdy se tito „polobozi“ přetlačují, aby u nás získali termín na vystoupení. Odborný pracovník vydavatelství Panton Jiří Millonig měl pravdu, že jsme, „odpojeni“ železnou oponou, byli vděční i za krátký šot ve filmovém týdeníku, který si střílel ze zápaďáckých mániček. Přitom právě rok 1964 byl pro rockovou hudbu v jejích centrech převratný, co se mediální prezentace týče. V jeho úvodu začala britská BBC vysílat pořad Top Of The Pops, oblíbenou televizní hitparádu, která běžela do roku 2006 a měla neobyčejný vliv na pohyb hitparády. Zámořská společnost ABC odpověděla v září toho roku podobně koncipovaným programem Shindig! Především se ale Amerika otevřela rockerům (těm britským přednostně!) ve svých rázem rekordně sledovaných talk show, kde se jen Beatles v té nejznámější, Ed Sullivan Show, objevili v roce 1964 třikrát! Ale pozvání k moderátorovi Sullivanovi se dostalo i skupině Rolling Stones. Pikantní bylo, že kapely „britské invaze“, jak se tomuto vrcholícímu hudebnímu importu v USA a Kanadě přezdívalo, v nejednom případě bodovaly s repertoárem převzatým od amerických, nezřídka opominutých skupin. A tak třeba Valentinos v Clevelandu a Exciters v New Yorku nevěděli, zda se mají radovat či vztekat, že s jejich opusy It’s All Over Now či Do Wah Diddy Diddy sklízeli vavříny Rolling Stones resp. Manfred Mann. Ostatně ani o Bobu Dylanovi se příliš neví, že už v březnu 1962 vydal na svém debutovém albu píseň nejasného původu House Of The Rising Sun, signifikantní melodii roku 1964 v podání skupiny Animals z anglického města Newcastle. Nebyla by to ovšem Amerika se svým mohutným showbyznysem, kdyby se nepoučila a svou zásobárnu talentů – nejenom černé pleti, i když ty zprvu převažovaly – nepoužila k protiofenzivě. Osud toho snad nejlepšího – Sama Cookea – na kterého 11. prosince v Los Angeles kdosi za záhadných okolností stiskl (v sebeobraně?) spoušť, jako by ale na závěr toho vzrušujícího, rozmařilého a rozjařeného roku 1964 ještě před zkázonosným rozšířením halucinogenu LSD varoval, že kde se baví spousta lidí, nezabráníš tragédiím. Jaromír Tůma, editor Cena s DPH: 9 EUR |

ROCK HISTORY - 1965 - Almanach Vyšlo 18 . septembra 2017. Nový, zabalený. Začněme v půli kalendáře. 12. června 1965 udílí královna Řád britského impéria čtyřem členům skupiny Beatles a snobové a elitáři si vzteky koušou nehty. Předtím, zkraje května, obsazuje devět ostrovních nahrávek Top 10 US hitparády a ohromení Amerikáni hovoří o britské invazi.Měsíc a den po inauguraci u královny přebírají Beatles rekordní počet pěti prestižních uměleckých cen Ivora Novella. Co dodat? Čeká nás vzrušující rok. A zdaleka nebude řeč jen o Beatles. Bude to o „mé generaci“, o My Generation, za kterou v závěru roku jiná britská skupina TheWho vypustí v písni toho názvu přerývavě vykoktanou, leč smělou a vzpurnou větu „doufám, že zemřu dřív, než zestárnu“. Dnes se nad tím můžeme pousmát, ale tenkrát jsme na tu myšlenku přísahali. Byl to rok, kdy pořád ještě mohli vystoupit Roy Orbison a Rolling Stones na společném turné a král rock’n’rollu Elvis Presley na prvním a posledním setkání vítal a hostil Beatles ve svém domě v Bel Air. Jejich hudba už ale nabrala jiný směr. Přizpůsobila se i terminologie. Už se nehovořilo „americky“ o rock-and-rollu, ani „liverpoolsky“ o beatu, a přestože část britských kapel si osvojí černošské rhythm-and-blues (a skupině Animals jen byrokracie úřadů znemožní vystoupení v Mekce černé hudby, divadle Apollo v Harlemu, srdci New Yorku), spolkne záhy všechny ty stylové výhonky i odlišnosti všeobjímající výraz „rocková hudba“, rock music. To všechno jsme vnímali v Praze a nebylo to bez problémů. Na příkladu skupiny Olympic si nejlépe můžeme ukázat, jak bolestné byly rozchody se sólisty, s osobnostmi s talentem a renomé, které se bohužel vymykaly novému ideálu. V našich podmínkách se navíc tento vývoj odehrával pod dozorem bdělého a nedůvěřivého bolševika, který však komicky ulítnul právě na té terminologii. Na 11. října 1965 povolil v Praze koncert britské skupiny Manfred Mann, provázený na plakátech označením „rhythm-and-blues“. Aha, to bude něco na způsob „černý muž pod bičem otrokáře žil“, usoudil příslušný úředník na magistrátu a přiložil schvalovací razítko. Pustil tak do Sjezdového paláce ten nejlepší rock a poměry u nás pak už nikdy nebyly jako předtím. I o tom se dočtete uvnitř. JAROMÍR TŮMA, EDITOR Cena s DPH: 9 EUR |

ROCK HISTORY - 1965 - Almanach Vyšlo 18 . septembra 2017. Nový, zabalený. Začněme v půli kalendáře. 12. června 1965 udílí královna Řád britského impéria čtyřem členům skupiny Beatles a snobové a elitáři si vzteky koušou nehty. Předtím, zkraje května, obsazuje devět ostrovních nahrávek Top 10 US hitparády a ohromení Amerikáni hovoří o britské invazi.Měsíc a den po inauguraci u královny přebírají Beatles rekordní počet pěti prestižních uměleckých cen Ivora Novella. Co dodat? Čeká nás vzrušující rok. A zdaleka nebude řeč jen o Beatles. Bude to o „mé generaci“, o My Generation, za kterou v závěru roku jiná britská skupina TheWho vypustí v písni toho názvu přerývavě vykoktanou, leč smělou a vzpurnou větu „doufám, že zemřu dřív, než zestárnu“. Dnes se nad tím můžeme pousmát, ale tenkrát jsme na tu myšlenku přísahali. Byl to rok, kdy pořád ještě mohli vystoupit Roy Orbison a Rolling Stones na společném turné a král rock’n’rollu Elvis Presley na prvním a posledním setkání vítal a hostil Beatles ve svém domě v Bel Air. Jejich hudba už ale nabrala jiný směr. Přizpůsobila se i terminologie. Už se nehovořilo „americky“ o rock-and-rollu, ani „liverpoolsky“ o beatu, a přestože část britských kapel si osvojí černošské rhythm-and-blues (a skupině Animals jen byrokracie úřadů znemožní vystoupení v Mekce černé hudby, divadle Apollo v Harlemu, srdci New Yorku), spolkne záhy všechny ty stylové výhonky i odlišnosti všeobjímající výraz „rocková hudba“, rock music. To všechno jsme vnímali v Praze a nebylo to bez problémů. Na příkladu skupiny Olympic si nejlépe můžeme ukázat, jak bolestné byly rozchody se sólisty, s osobnostmi s talentem a renomé, které se bohužel vymykaly novému ideálu. V našich podmínkách se navíc tento vývoj odehrával pod dozorem bdělého a nedůvěřivého bolševika, který však komicky ulítnul právě na té terminologii. Na 11. října 1965 povolil v Praze koncert britské skupiny Manfred Mann, provázený na plakátech označením „rhythm-and-blues“. Aha, to bude něco na způsob „černý muž pod bičem otrokáře žil“, usoudil příslušný úředník na magistrátu a přiložil schvalovací razítko. Pustil tak do Sjezdového paláce ten nejlepší rock a poměry u nás pak už nikdy nebyly jako předtím. I o tom se dočtete uvnitř. JAROMÍR TŮMA, EDITOR Cena s DPH: 9 EUR |

ROCK HISTORY - 1965 - Almanach Vyšlo 18 . septembra 2017. Nový, zabalený. Začněme v půli kalendáře. 12. června 1965 udílí královna Řád britského impéria čtyřem členům skupiny Beatles a snobové a elitáři si vzteky koušou nehty. Předtím, zkraje května, obsazuje devět ostrovních nahrávek Top 10 US hitparády a ohromení Amerikáni hovoří o britské invazi.Měsíc a den po inauguraci u královny přebírají Beatles rekordní počet pěti prestižních uměleckých cen Ivora Novella. Co dodat? Čeká nás vzrušující rok. A zdaleka nebude řeč jen o Beatles. Bude to o „mé generaci“, o My Generation, za kterou v závěru roku jiná britská skupina TheWho vypustí v písni toho názvu přerývavě vykoktanou, leč smělou a vzpurnou větu „doufám, že zemřu dřív, než zestárnu“. Dnes se nad tím můžeme pousmát, ale tenkrát jsme na tu myšlenku přísahali. Byl to rok, kdy pořád ještě mohli vystoupit Roy Orbison a Rolling Stones na společném turné a král rock’n’rollu Elvis Presley na prvním a posledním setkání vítal a hostil Beatles ve svém domě v Bel Air. Jejich hudba už ale nabrala jiný směr. Přizpůsobila se i terminologie. Už se nehovořilo „americky“ o rock-and-rollu, ani „liverpoolsky“ o beatu, a přestože část britských kapel si osvojí černošské rhythm-and-blues (a skupině Animals jen byrokracie úřadů znemožní vystoupení v Mekce černé hudby, divadle Apollo v Harlemu, srdci New Yorku), spolkne záhy všechny ty stylové výhonky i odlišnosti všeobjímající výraz „rocková hudba“, rock music. To všechno jsme vnímali v Praze a nebylo to bez problémů. Na příkladu skupiny Olympic si nejlépe můžeme ukázat, jak bolestné byly rozchody se sólisty, s osobnostmi s talentem a renomé, které se bohužel vymykaly novému ideálu. V našich podmínkách se navíc tento vývoj odehrával pod dozorem bdělého a nedůvěřivého bolševika, který však komicky ulítnul právě na té terminologii. Na 11. října 1965 povolil v Praze koncert britské skupiny Manfred Mann, provázený na plakátech označením „rhythm-and-blues“. Aha, to bude něco na způsob „černý muž pod bičem otrokáře žil“, usoudil příslušný úředník na magistrátu a přiložil schvalovací razítko. Pustil tak do Sjezdového paláce ten nejlepší rock a poměry u nás pak už nikdy nebyly jako předtím. I o tom se dočtete uvnitř. JAROMÍR TŮMA, EDITOR Cena s DPH: 9 EUR |

ROCK HISTORY - 1967 - Almanach - časopis 2018 ROCK HISTORY - 1967 - Almanach - časopis. Vyšlo 12.01.2018 Cena s DPH: 9 EUR |

ROCK HISTORY - 1967 - Almanach - časopis 2018 ROCK HISTORY - 1967 - Almanach - časopis. Vyšlo 12.01.2018 Cena s DPH: 9 EUR |

ROCK HISTORY - 1967 - Almanach - časopis 2018 ROCK HISTORY - 1967 - Almanach - časopis. Vyšlo 12.01.2018 Cena s DPH: 9 EUR |

ROCK HISTORY - 1968 - Almanach - časopis 2017 ROCK HISTORY - 1968 - Almanach - časopis. Vyšlo 7.03.2017 "To není plané stýskání a volání po starých časech, které se už nevrátí. Nebude znovu vycházet Melodie, Sounds, Record Mirror, časopisy, které formovaly můj názor na fenomén showbyznysu. Budeme-li však nadále poslouchat písničky, i ty zcela nové, včera dopsané, které nám budou znít nostalgicky, retrospektivně a bigbítově, dopřejme si k nim i počtení ve stejném duchu. Nikoliv v časopise, který skončí ve sběru, ale v ročence, která patří do knihovny a přímo volá po kompletaci. Dejte nám šanci, abychom takový almanach sestavili, dokud můžeme tvrdit, že jsme u toho byli. Začínáme-li rokem 1968, má to své dobré důvody ve světovém i československém kontextu. A jaký letopočet nabídneme příště? Přejte si, dáme na vás!" Jaromír Tůma (ročník 1946), editor -PINK FLOYD,LED ZEPPELIN,THE DOORS,ROLLING STONES,THE BEATLES,FLEETWOOD MAC, BEACH BOYS, CREAM, MONKEES, IRON BUTTERFLY,THE WHO, OLYMPIC, JUVENTUS,KAREL KRYL,MATADORS,FRANK ZAPPA,ARETHA FRANKLIN,BOB DYLAN,BEE GEES. Cena s DPH: 9 EUR |

ROCK HISTORY - 1968 - Almanach - časopis 2017 ROCK HISTORY - 1968 - Almanach - časopis. Vyšlo 7.03.2017 "To není plané stýskání a volání po starých časech, které se už nevrátí. Nebude znovu vycházet Melodie, Sounds, Record Mirror, časopisy, které formovaly můj názor na fenomén showbyznysu. Budeme-li však nadále poslouchat písničky, i ty zcela nové, včera dopsané, které nám budou znít nostalgicky, retrospektivně a bigbítově, dopřejme si k nim i počtení ve stejném duchu. Nikoliv v časopise, který skončí ve sběru, ale v ročence, která patří do knihovny a přímo volá po kompletaci. Dejte nám šanci, abychom takový almanach sestavili, dokud můžeme tvrdit, že jsme u toho byli. Začínáme-li rokem 1968, má to své dobré důvody ve světovém i československém kontextu. A jaký letopočet nabídneme příště? Přejte si, dáme na vás!" Jaromír Tůma (ročník 1946), editor -PINK FLOYD,LED ZEPPELIN,THE DOORS,ROLLING STONES,THE BEATLES,FLEETWOOD MAC, BEACH BOYS, CREAM, MONKEES, IRON BUTTERFLY,THE WHO, OLYMPIC, JUVENTUS,KAREL KRYL,MATADORS,FRANK ZAPPA,ARETHA FRANKLIN,BOB DYLAN,BEE GEES. Cena s DPH: 9 EUR |

ROCK HISTORY - 1969 - Almanach - časopis 2018 ROCK HISTORY - 1969 - Almanach - časopis. Vyšlo 14.05.2018 Cena s DPH: 9 EUR |

ROCK HISTORY - 1969 - Almanach - časopis 2018 ROCK HISTORY - 1969 - Almanach - časopis. Vyšlo 14.05.2018 Cena s DPH: 9 EUR |

ROCK HISTORY - 1969 - Almanach - časopis 2018 ROCK HISTORY - 1969 - Almanach - časopis. Vyšlo 14.05.2018 Cena s DPH: 9 EUR |

ROCK HISTORY - 1969 - Almanach - časopis 2018 ROCK HISTORY - 1969 - Almanach - časopis. Vyšlo 14.05.2018 Cena s DPH: 9 EUR |

ROCK HISTORY - 1971 - Almanach - časopis 2020 Fantastický 124 stránkový almanach, niečo medzi časopisom a knihou formátu A4. Tento skvelý český počin vychádza raz štvrťročne a pojednáva a kultových kapelách a ich albumoch, viazaných k danému roku, o ktorom almanach pojednáva. A nielen to.Okrem albumov sa píše veľmi pútavo aj o histórii umelcov viazaných k danému roku. Čo sa všetko udialo v živote kapely, čo všetko nahrala.Keď nahrala v danom jednom roku 2 albumy,tak sa píše o 2 albumoch. Čitateľ sa dozvie veľa zaujímavého zo života umelcov ako o tých najznámejších kapelách, tak aj o tých menej známych, o ktorých sa dosiaľ v našich končinách veľa nenapísalo. Je tu toľko skvelého čítania , že to prečítate jedným dychom. 4/5 almanachu pojednáva o rockových kapelách zahraničných. A cca 1/5 tvoria tuzemské kapely, ako napr. Blue Effect, Jazz Q, Mišík, C& K Vocal, Michal Prokop atď. Vašlo 28.2.2020. Cena s DPH: 9 EUR |

ROCK HISTORY - 1971 - Almanach - časopis 2020 Fantastický 124 stránkový almanach, niečo medzi časopisom a knihou formátu A4. Tento skvelý český počin vychádza raz štvrťročne a pojednáva a kultových kapelách a ich albumoch, viazaných k danému roku, o ktorom almanach pojednáva. A nielen to.Okrem albumov sa píše veľmi pútavo aj o histórii umelcov viazaných k danému roku. Čo sa všetko udialo v živote kapely, čo všetko nahrala.Keď nahrala v danom jednom roku 2 albumy,tak sa píše o 2 albumoch. Čitateľ sa dozvie veľa zaujímavého zo života umelcov ako o tých najznámejších kapelách, tak aj o tých menej známych, o ktorých sa dosiaľ v našich končinách veľa nenapísalo. Je tu toľko skvelého čítania , že to prečítate jedným dychom. 4/5 almanachu pojednáva o rockových kapelách zahraničných. A cca 1/5 tvoria tuzemské kapely, ako napr. Blue Effect, Jazz Q, Mišík, C& K Vocal, Michal Prokop atď. Vašlo 28.2.2020. Cena s DPH: 9 EUR |

ROCK HISTORY - 1972- Almanach - - Titulná strana - FLAMENGO júl 2022 Najnovšie skvelé čítanie jedného z najdôležitejších rokov v dejinách rockovej hudby. Detailne rozobrané kľúčové albumy tohto roku od legiend DEEP PURPLE, URIAH HEEP, GENESIS, EMERSON LAKE AND PALMER, ROLLING STONES, ROXY MUSIC, BLACK SABBATH, SLADE, T.REX atď... Dvacáté páté vydání Rock History dělí od následujícího ročníku více než pět let a ledaco se za tu dobu změnilo. Rock History 1973 vyšla 30. května 2017 jako druhá v pořadí. Původním záměrem bylo po vzoru obdobných západoevropských sérií do obsahu co nejvíce zapojit dobové články z domácích hudebních časopisů. To nebylo obtížné u historicky prvního čísla Rock History 1968, které těžilo z uvolněných časů pražského jara, ale limity ukázal hned normalizační ročník 1973, kdy rockové desky v Československu prakticky nevycházely a psát o nich bylo nepatřičné. Možná právě proto byly do Rock History 1973 „odkloněny“ dvě důležité desky, jež nyní patří do našeho roku 1972 – Kuře v hodinkách, jediné album, které natočilo Flamengo s Vladimírem Mišíkem, a Zelená pošta, tedy výsledek znovunavázané spolupráce dvojice Pavol Hammel a Marián Varga s malým přispěním Radima Hladíka. Tunel kopaný ze dvou stran se podařilo bez větších průniků v obsahu víceméně navázat. Příslovečnou výjimku tvoří obě alba, jež naštěstí v Rock History 1973 nedostala ve společném článku prostor odpovídající jejich umístění v bodované padesátce doposud jediné reprezentativní ankety Československá deska desek aneb To nejlepší za čtvrt století, jejíž výsledky začátkem roku 1991 otiskl Rock & Pop. Rozdílnou váhu samozřejmě má, že obě desky od sebe dělí čtyřicet pět míst, když Kuře v hodinkách skončilo za vítězným Krylovým „Bratříčkem“ a Strakou v hrsti Pražského výběru. V titulním článku Ondřeje Bezra si tentokrát o Flamengu počtete mnohem víc. Oproti ročníkům staršího data také přibylo alb, která nechytala bronz na výsluní hitparád, ale pro další vývoj rocku byla důležitější než leckteré multiplatinové bestsellery. V Rock History 1972 je to kupříkladu případ desek nastupující „krautrockové“ generace západoněmeckých kapel i trvalek britského folk rocku. Páteřní jsou samozřejmě alba ze zlatého fondu populární hudby, která v obsahu převažují. Stačí namátkou jmenovat Davida Bowieho, jemuž převtělení do Ziggyho Stardusta přineslo po letech zasloužený ohlas, Deep Purple, kteří skvělou formu potvrdili stěžejním studiovým albem i výtečným živákem z japonského turné, nebo The Rolling Stones, kteří na rozdíl od generačních souputníků The Beatles lépe hospodařili s dechem, což kapele kolem Micka Jaggera a Keitha Richardse vychází dodnes. Důležitými kapitolami do artrockové učebnice přispěli Genesis, Gentle Giant, Emerson, Lake & Palmer, Jethro Tull anebo Yes. Tíživý normalizační rok naštěstí u nás kromě zmíněných milníků alespoň trochu projasnila alba Hany a Petra Ulrychových nebo Petra Nováka. Připomenout se sluší i neprávem opomíjené Gattch, jejichž jediné eponymní album připomíná, že art rock nebyl na Slovensku výsadou jen skupiny Collegium Musicum. V roce, který byl v západním světě na silná alba mimořádně bohatý, si však tuzemští bigbíťáci nutně říkali, že nemusí pršet, jen když kape. PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR Cena s DPH: 9 EUR |

ROCK HISTORY - 1972- Almanach - - Titulná strana - FLAMENGO júl 2022 Najnovšie skvelé čítanie jedného z najdôležitejších rokov v dejinách rockovej hudby. Detailne rozobrané kľúčové albumy tohto roku od legiend DEEP PURPLE, URIAH HEEP, GENESIS, EMERSON LAKE AND PALMER, ROLLING STONES, ROXY MUSIC, BLACK SABBATH, SLADE, T.REX atď... Dvacáté páté vydání Rock History dělí od následujícího ročníku více než pět let a ledaco se za tu dobu změnilo. Rock History 1973 vyšla 30. května 2017 jako druhá v pořadí. Původním záměrem bylo po vzoru obdobných západoevropských sérií do obsahu co nejvíce zapojit dobové články z domácích hudebních časopisů. To nebylo obtížné u historicky prvního čísla Rock History 1968, které těžilo z uvolněných časů pražského jara, ale limity ukázal hned normalizační ročník 1973, kdy rockové desky v Československu prakticky nevycházely a psát o nich bylo nepatřičné. Možná právě proto byly do Rock History 1973 „odkloněny“ dvě důležité desky, jež nyní patří do našeho roku 1972 – Kuře v hodinkách, jediné album, které natočilo Flamengo s Vladimírem Mišíkem, a Zelená pošta, tedy výsledek znovunavázané spolupráce dvojice Pavol Hammel a Marián Varga s malým přispěním Radima Hladíka. Tunel kopaný ze dvou stran se podařilo bez větších průniků v obsahu víceméně navázat. Příslovečnou výjimku tvoří obě alba, jež naštěstí v Rock History 1973 nedostala ve společném článku prostor odpovídající jejich umístění v bodované padesátce doposud jediné reprezentativní ankety Československá deska desek aneb To nejlepší za čtvrt století, jejíž výsledky začátkem roku 1991 otiskl Rock & Pop. Rozdílnou váhu samozřejmě má, že obě desky od sebe dělí čtyřicet pět míst, když Kuře v hodinkách skončilo za vítězným Krylovým „Bratříčkem“ a Strakou v hrsti Pražského výběru. V titulním článku Ondřeje Bezra si tentokrát o Flamengu počtete mnohem víc. Oproti ročníkům staršího data také přibylo alb, která nechytala bronz na výsluní hitparád, ale pro další vývoj rocku byla důležitější než leckteré multiplatinové bestsellery. V Rock History 1972 je to kupříkladu případ desek nastupující „krautrockové“ generace západoněmeckých kapel i trvalek britského folk rocku. Páteřní jsou samozřejmě alba ze zlatého fondu populární hudby, která v obsahu převažují. Stačí namátkou jmenovat Davida Bowieho, jemuž převtělení do Ziggyho Stardusta přineslo po letech zasloužený ohlas, Deep Purple, kteří skvělou formu potvrdili stěžejním studiovým albem i výtečným živákem z japonského turné, nebo The Rolling Stones, kteří na rozdíl od generačních souputníků The Beatles lépe hospodařili s dechem, což kapele kolem Micka Jaggera a Keitha Richardse vychází dodnes. Důležitými kapitolami do artrockové učebnice přispěli Genesis, Gentle Giant, Emerson, Lake & Palmer, Jethro Tull anebo Yes. Tíživý normalizační rok naštěstí u nás kromě zmíněných milníků alespoň trochu projasnila alba Hany a Petra Ulrychových nebo Petra Nováka. Připomenout se sluší i neprávem opomíjené Gattch, jejichž jediné eponymní album připomíná, že art rock nebyl na Slovensku výsadou jen skupiny Collegium Musicum. V roce, který byl v západním světě na silná alba mimořádně bohatý, si však tuzemští bigbíťáci nutně říkali, že nemusí pršet, jen když kape. PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR Cena s DPH: 9 EUR |

ROCK HISTORY - 1972- Almanach - Titulná strana - FLAMENGO júl 2022 Najnovšie skvelé čítanie jedného z najdôležitejších rokov v dejinách rockovej hudby. Detailne rozobrané kľúčové albumy tohto roku od legiend DEEP PURPLE, URIAH HEEP, GENESIS, EMERSON LAKE AND PALMER, ROLLING STONES, ROXY MUSIC, BLACK SABBATH, SLADE, T.REX atď... Dvacáté páté vydání Rock History dělí od následujícího ročníku více než pět let a ledaco se za tu dobu změnilo. Rock History 1973 vyšla 30. května 2017 jako druhá v pořadí. Původním záměrem bylo po vzoru obdobných západoevropských sérií do obsahu co nejvíce zapojit dobové články z domácích hudebních časopisů. To nebylo obtížné u historicky prvního čísla Rock History 1968, které těžilo z uvolněných časů pražského jara, ale limity ukázal hned normalizační ročník 1973, kdy rockové desky v Československu prakticky nevycházely a psát o nich bylo nepatřičné. Možná právě proto byly do Rock History 1973 „odkloněny“ dvě důležité desky, jež nyní patří do našeho roku 1972 – Kuře v hodinkách, jediné album, které natočilo Flamengo s Vladimírem Mišíkem, a Zelená pošta, tedy výsledek znovunavázané spolupráce dvojice Pavol Hammel a Marián Varga s malým přispěním Radima Hladíka. Tunel kopaný ze dvou stran se podařilo bez větších průniků v obsahu víceméně navázat. Příslovečnou výjimku tvoří obě alba, jež naštěstí v Rock History 1973 nedostala ve společném článku prostor odpovídající jejich umístění v bodované padesátce doposud jediné reprezentativní ankety Československá deska desek aneb To nejlepší za čtvrt století, jejíž výsledky začátkem roku 1991 otiskl Rock & Pop. Rozdílnou váhu samozřejmě má, že obě desky od sebe dělí čtyřicet pět míst, když Kuře v hodinkách skončilo za vítězným Krylovým „Bratříčkem“ a Strakou v hrsti Pražského výběru. V titulním článku Ondřeje Bezra si tentokrát o Flamengu počtete mnohem víc. Oproti ročníkům staršího data také přibylo alb, která nechytala bronz na výsluní hitparád, ale pro další vývoj rocku byla důležitější než leckteré multiplatinové bestsellery. V Rock History 1972 je to kupříkladu případ desek nastupující „krautrockové“ generace západoněmeckých kapel i trvalek britského folk rocku. Páteřní jsou samozřejmě alba ze zlatého fondu populární hudby, která v obsahu převažují. Stačí namátkou jmenovat Davida Bowieho, jemuž převtělení do Ziggyho Stardusta přineslo po letech zasloužený ohlas, Deep Purple, kteří skvělou formu potvrdili stěžejním studiovým albem i výtečným živákem z japonského turné, nebo The Rolling Stones, kteří na rozdíl od generačních souputníků The Beatles lépe hospodařili s dechem, což kapele kolem Micka Jaggera a Keitha Richardse vychází dodnes. Důležitými kapitolami do artrockové učebnice přispěli Genesis, Gentle Giant, Emerson, Lake & Palmer, Jethro Tull anebo Yes. Tíživý normalizační rok naštěstí u nás kromě zmíněných milníků alespoň trochu projasnila alba Hany a Petra Ulrychových nebo Petra Nováka. Připomenout se sluší i neprávem opomíjené Gattch, jejichž jediné eponymní album připomíná, že art rock nebyl na Slovensku výsadou jen skupiny Collegium Musicum. V roce, který byl v západním světě na silná alba mimořádně bohatý, si však tuzemští bigbíťáci nutně říkali, že nemusí pršet, jen když kape. PAVEL VÍŠEK, ŠÉFREDAKTOR Cena s DPH: 9 EUR |

ROCK HISTORY - 1973 - Almanach - časopis 2017 ROCK HISTORY - 1973 - Almanach - časopis. Vyšlo 30.05.2017Nový,zapečatený časopis. Válka ve Vietnamu skončila a píseň Johna Lennona Happy Christmas – War Is Over dostala novou auru. Přesto hudební branže v námi sledovaných zemích vstupovala do roku 1973 s nemalými obavami. A opravdu, nebyl to rok veskrze dobrých zpráv. Ještě že se mnohé Jobovy zvěsti nepotvrdily. Jako ta, kterou rozšířil Melody Maker o smrti Alice Coopera. Některé informace měly racionální jádro, jenom nepočítaly s vrtkavostí lidské psýchy, která ráno rozhodne a večer je všechno jinak. Plácnutím do větru byla tehdejší prohlášení Davida Bowieho, Leonarda Cohena či Neila Younga o konci profesionální dráhy – všichni vloni představili nové desky, jenomže... však víte. Bowie zemřel 10. ledna 2016, dva dny po vydání svého 25. studiového alba Blackstar. Cena Brit Award pro album roku má v takové souvislosti hořkou příchuť. Ani Cohen ve dvaaosmdesáti nebyl zralý pro smrt, jak o tom svědčí náboj jeho 14. alba You Want It Darker. Přesto se sotva vyhneme myšlence, že 44letý interval mezi roky 1973 a 2017 je právě ten úsek života, který je umělci vyhrazen od vrcholně tvůrčího období až po – žel – přece jen předčasný skon. Keith Emerson, Paul Kantner, Prince, Leon Russell, Glenn Frey, Radim Hladík, Larry Coryell, Rick Parfitt, Greg Lake, John Wetton a další jsou toho důkazem. Rok 1973 vystavil do popředí ještě jednu kontroverzní vlastnost. Rock se nevyvíjel přímočaře po linii k vyšší umělecké úrovni a náročnosti. Jen se podívejte do přehledů hitparád, jak se v nich prosazovaly pro mnohé nesnesitelné, primitivní, fintivé hvězdy glam rocku, kde se pro označení „glam“ snad nejlépe jako český protějšek hodí „pozlátko“. V tom je ovšem výhoda naší opožděné ročenky, abychom si nad jejími stránkami uvědomili, že ve chvílích, kdy rock‘n‘roll příliš odbočí na „seriózní“ dráhu, dostavuje se odplata anebo pohroma v podobě garáže, glamu či punku. Odstup let nám ukazuje, že hlavní rockové proudy se beztak časem skamarádí a docela dobře snesou. Dokonce se navzájem inspirují. Glam rock „made in 1973“ měl ostatně své nepopiratelné umělecké špičky, jako byli T. Rex, Roxy Music a David Bowie alias Ziggy Stardust & The Spiders From Mars. Situace v Československu byla o to komplikovanější, že do kulturního prostředí tvrdě a neomaleně zasahovala „normalizace“ politického života, jen zčásti vyvolaná náklonem hlavní okupačních tanků. Z dob Rakouska-Uherska vypěstované fízlovské a udavačské geny ožily v české krvi silou nečekanou a přejmenovávání anglických názvů kapel bylo ještě to nejméně bolestné, co náš rock potkalo. Mnozí řešili nesnesitelné poměry odchodem do zahraničí, jiní se podřídili a vstoupili do doprovodných skupin zpěváků „neškodného“ popového mainstreamu. Ti instrumentálně nejzdatnější hledali východisko ve spojení s trpěnými, protože přece jen okrajovými proudy, jako byl jazz. Evropské obzory se pro nejlepší skupiny zúžily na hranice „socialistického tábora“, jehož nejlepší rockeři, zejména z Polska a Maďarska, nám najednou ukazovali, jak pozorné a přičinlivé jsme v nich v minulosti měli žáky. Řízný rock přežíval hlavně na tancovačkách v podání regionálních „uriášů“. I to snad bylo více k užitku než švejkovina v podobě problematické vlny českého bubblegumu, která se proti úřední sprostotě obrnila svatou prostotou. Ježek, ježek, ježek se má. JAROMÍR TŮMA, EDITOR Cena s DPH: 9 EUR |

ROCK HISTORY - 1973 - Almanach - časopis 2017 ROCK HISTORY - 1973 - Almanach - časopis. Vyšlo 30.05.2017. Nový,zapečatený časopis. Válka ve Vietnamu skončila a píseň Johna Lennona Happy Christmas – War Is Over dostala novou auru. Přesto hudební branže v námi sledovaných zemích vstupovala do roku 1973 s nemalými obavami. A opravdu, nebyl to rok veskrze dobrých zpráv. Ještě že se mnohé Jobovy zvěsti nepotvrdily. Jako ta, kterou rozšířil Melody Maker o smrti Alice Coopera. Některé informace měly racionální jádro, jenom nepočítaly s vrtkavostí lidské psýchy, která ráno rozhodne a večer je všechno jinak. Plácnutím do větru byla tehdejší prohlášení Davida Bowieho, Leonarda Cohena či Neila Younga o konci profesionální dráhy – všichni vloni představili nové desky, jenomže... však víte. Bowie zemřel 10. ledna 2016, dva dny po vydání svého 25. studiového alba Blackstar. Cena Brit Award pro album roku má v takové souvislosti hořkou příchuť. Ani Cohen ve dvaaosmdesáti nebyl zralý pro smrt, jak o tom svědčí náboj jeho 14. alba You Want It Darker. Přesto se sotva vyhneme myšlence, že 44letý interval mezi roky 1973 a 2017 je právě ten úsek života, který je umělci vyhrazen od vrcholně tvůrčího období až po – žel – přece jen předčasný skon. Keith Emerson, Paul Kantner, Prince, Leon Russell, Glenn Frey, Radim Hladík, Larry Coryell, Rick Parfitt, Greg Lake, John Wetton a další jsou toho důkazem. Rok 1973 vystavil do popředí ještě jednu kontroverzní vlastnost. Rock se nevyvíjel přímočaře po linii k vyšší umělecké úrovni a náročnosti. Jen se podívejte do přehledů hitparád, jak se v nich prosazovaly pro mnohé nesnesitelné, primitivní, fintivé hvězdy glam rocku, kde se pro označení „glam“ snad nejlépe jako český protějšek hodí „pozlátko“. V tom je ovšem výhoda naší opožděné ročenky, abychom si nad jejími stránkami uvědomili, že ve chvílích, kdy rock‘n‘roll příliš odbočí na „seriózní“ dráhu, dostavuje se odplata anebo pohroma v podobě garáže, glamu či punku. Odstup let nám ukazuje, že hlavní rockové proudy se beztak časem skamarádí a docela dobře snesou. Dokonce se navzájem inspirují. Glam rock „made in 1973“ měl ostatně své nepopiratelné umělecké špičky, jako byli T. Rex, Roxy Music a David Bowie alias Ziggy Stardust & The Spiders From Mars. Situace v Československu byla o to komplikovanější, že do kulturního prostředí tvrdě a neomaleně zasahovala „normalizace“ politického života, jen zčásti vyvolaná náklonem hlavní okupačních tanků. Z dob Rakouska-Uherska vypěstované fízlovské a udavačské geny ožily v české krvi silou nečekanou a přejmenovávání anglických názvů kapel bylo ještě to nejméně bolestné, co náš rock potkalo. Mnozí řešili nesnesitelné poměry odchodem do zahraničí, jiní se podřídili a vstoupili do doprovodných skupin zpěváků „neškodného“ popového mainstreamu. Ti instrumentálně nejzdatnější hledali východisko ve spojení s trpěnými, protože přece jen okrajovými proudy, jako byl jazz. Evropské obzory se pro nejlepší skupiny zúžily na hranice „socialistického tábora“, jehož nejlepší rockeři, zejména z Polska a Maďarska, nám najednou ukazovali, jak pozorné a přičinlivé jsme v nich v minulosti měli žáky. Řízný rock přežíval hlavně na tancovačkách v podání regionálních „uriášů“. I to snad bylo více k užitku než švejkovina v podobě problematické vlny českého bubblegumu, která se proti úřední sprostotě obrnila svatou prostotou. Ježek, ježek, ježek se má. JAROMÍR TŮMA, EDITOR Cena s DPH: 9 EUR |